O Miladě

Dobrý den, pěkně vás vítám na mých stránkách.
Tak teď něco o mě.
V prvé řadě jsem normální ženská se dvěma dětmi + dvěma nevlastníma
od mého muže. Mám ráda humor a ráda se učím.
A kromě jiného jsem se naučila jednu zásadní věc – nebrat se vážně.
Toto poznání mi přineslo do života velikou svobodu.

Víte, ráda dělám vše co nejlépe, ale také tam musím mít lehkost a lidskost.

Prostě žádné tlaky. Jinak by mě ten on-line
ani nemohl bavit.

V životě jsem prošla mnoha profesemi a bydlela na mnoha místech.
Nakonec jsem přemýšlela nad tím,
že vše co jsem dělala, mělo nějakou souvislost s internetem,
a čím více se svět internetu rozvíjel a spěl k propojování lidí,
tím více jsem si uvědomovala jeho potenciál.

Pamatuji si, že když jsem si udělala před 10 lety svou první webovou stránku,
jen pro sebe, tak mě napadlo, že bych se tím mohla živit,
ale vzápětí přišel ten můj kozoroží hlídač a hned mi to zatrhl s tím,
že co já o tom vím, když jsem to nestudovala.
Jojo to se mi dělo celý život, když jsem hrála ve filmu
(hlavní roli v ne příliš hlavním filmu Ještě žiju s věšákem plácačkou a čepicí,
tak mě tenkrát napadlo, že bych se tím mohla živit, ale zase přišel ten můj egohlídač
a řekl, no a co ti chudáci herci? Studovali to na rozdíl od tebe a ty jim vezmeš chleba,
to snad nééé.

Ano zase nééé.

Taky jsem si udělala 5ti letý výcvik psychodynamické terapie s prvky arte,
odmalička ráda maluji, ale jak už asi tušíte, protože mě na výtvarnou akademii nevzali,
tak jsem to zakamuflovala do psychologie. No jenže co po těch 5ti letech?
Sice jsem vnitřně dosáhla hranice sebeuvědomění a seberespektu,
ale co budu dělat, když jsem nestudovala psychologii?
Uf taky jsem zpívala v divadle, no považte bez hudební konzervatoře.
Kolik překážek jsem si v životě dobrovolně naordinovala – teď se tomu můžu jen smát….